Kdo

profil Foto

Jmenuji se Jiří Oliva a cestuji kolem Evropy…

Napsat text, který by vystihnul mne samotného, není zcela jednoduché. Zvláště, píšu-li ho já sám. Pokusím se tedy alespoň ve faktech popsat,  co mám již za sebou a co mne tedy i formovalo na cestě k rozhodnutí vydat se okolo Evropy v mořském kajaku, ve kterém jsem nikdy předtím ani neseděl.

Mám pocit, že životní moudrost přichází ve vlnách. Vše se vyvíjí a roste, aby po rozkvětu mohlo dozrát, předat to nejlepší dál a v tichosti odejít. A tak jsem vděčný za tu možnost růstu, za moudra, která v životě odhaluji a která mě posouvají blíže či dále (to záleží, jak se na to člověk dívá). Ať už se ale posouvám od počátku dále, nebo jsem blíže cíli, každý moment na této cestě má něco společné a tím je jedinečný okamžik přítomnosti. Toto poznání mě naučilo mnohé. Například se radovat z maličkostí, být vděčný, dokázat se zastavit, ale také třeba odpustit. Odhalení energie, kterou má přítomnost, mi dalo sílu přijímat minulost a tvořit vlastní budoucnost.

Z faktů jistě postačí, že jsem se narodil koncem roku 1987 v severních Čechách. Prožil jsem část života například v Teplicích, Kladně, Slaném, Francii či ve Švýcarsku. Vystudoval pár škol a převážně se živil rukama. Vyzkoušel jsem si na vrcholové úrovni sporty jako je lezení, běh či horské kolo. Poměřoval výkonnost s ostatními na maratonech i ultramaratonech. A neodolal jsem ani paraglidingu či parašutismu. Podařilo se mi lézt na spoustu skalních i horských masivů. V patnácti letech jsem se vydal na nejvyžší horu Evropy a v osmnácti letech odcestoval do Himalájí. Ovšem v poslední době jsem se našel v potápění na nádech.

Osobně si myslím, že se mi podařilo navštívit různá zajímavá místa. Ať už sám či s přáteli. Stopem, autem, vlakem, na motorce nebo pěšky. V Evropě, Africe nebo Asii. Každé místo mi přineslo nové zkušenosti. Dokáži si užít pohostinost pětihvězdičkového hotelu a měkké červené koberce, stejně jako dokáži ulehnout na ulici mezi odpadky a krysy. Cestování mi pomohlo se více otevřít a lépe vnímat. A dnes již vnímám, že moudrost je všude kolem nás. Je třeba se jen vymanit z každodenního stereotypu a zastavit se. Otevřít oči, srdce i mysl. A dopřát si to vše, co kolem nás je. A je toho dostatek.

Mám rád tvorbu fotografie i filmu. Užívám si vymýšlení stále nových věcí, myšlenek, zlepšováků a neustále se na věci dívám, jak by se daly udělat i jinak. Díky tomu mám rád hledání vlastní cesty. Je to cesta často proti proudu, ale to není prvoplánový záměr. Domnívám se, že to je důsledek, jedinečnosti, kterou v sobě každý máme. Miluji přírodu, vše v nás i mimo nás, nehledě na rozměry, vzdálenost či stáří, beztak je to všechno „JEDNO“.