aneb Jak jsem položil kajak na velkou louži…

Dunaj mne přijímal po celou dobu. Dal mi to nejkrásnější, co mohl a i když s velkou pokorou, tak se nebojím říct, že jsme se za tu dobu spřátelili. Provedl mě napříč Evropou. Chránil mě. Mohl jsem jej pít i v něm plavat…Nesl mě na ramenou a donesl mě k moři. Cítil jsem, jak mne postupně připravuje, zkouší mne a v poklidu mě přenesl k mé další cestě.
Vše se odehrálo tak nějak samo, rychle a přitom naplno. Čím více jsem se přibližoval k moři, tím více mě samo moře volalo. Jasně, řekne si možná někdo… Jak může moře volat?!

Odpověď: Nevím, jak to dělá!

web312Byla temná noc, když jsem přijel k moři a sundal kajak z auta odtahové služby. Ubytoval jsem se a stojíc na terase jsem hleděl do tmy. Věděl jsem, že tam v té tmě je. Cítil jsem ho. Ale bylo stejně temné jako noc všude kolem.

Následující ráno otevírám oči s myšlenkou na moře. Sejdu do přízemí, uvařím si kávu a vykročím na terasu. DOBRÉ RÁNO MOŘE… s pokorou usedám, abychom si mohli společně vypít šálek kávy. Ten pohled mi zůstane ještě dlouho živě v paměti. Před několika měsíci jsem se vydal z Prahy a dnes sedím na břehu Černého moře.
Ani to snad nešlo se přivítat lépe, nežli sáhnout po potápěčské masce a ploutvích a zanořit se pod hladinu. Tyhle momenty mám opravdu rád. Oddat se vodě a nechat jí odhalit její tajemství. Je pravda, že jsem pod vodou nevydržel zas až tak dlouho. Přeci jen neopren na mě čeká v Istanbulu. Ale zase jsem cítil moře se vším, co k němu patří.web300Kajak si musel ještě chvilku počkat. Před vyplutím ho čekala důkladná kontrola všech jeho částí, aby byl na moře v dobré kondici. Nějaké ty drobné ranky na cestě k moři utrpěl. Ale přes veškeré to tahání a přenášení nebylo třeba se pouštět do nějaké rozsáhlejší opravy. Dostal tedy alespoň důkladnou koupel v čisté sladké vodě. Pořádně vyschnul a všechny drobné ranky jsem důkladně označil, aby bylo patrné, jestli se nezhoršují, zda přibude něco nového.
Po třech dnech příprav, práce a odpočinku byl čas opět pokračovat. Dorazila Rumunská národní televize, točit se mnou reportáž a já se vydal vstříc novým mořským prožitkům.

4 komentářů

  1. mamča-Reply
    16/07/2015 at 22:54

    Ahoj Jiří,

    pomalu se blížíš k mnohokrát vyřčenému dalšímu z mnoha cílů, a tím je Istanbul. Tvé popisované řádky plné zážitků, dojmů a poznání se čtou velmi krásně a všichni je s Tebou prožíváme. V Tvém podání je velmi snadné se vžívat do Tvých bohatých prožitků, kterých se dotýkáme krz Tebe. Stále držíme palce a jsme s Tebou každý den……….drž se, opatruj se a piš. Těšíme se na každou Tvou zprávu. Pusu posílá máma

  2. mamča-Reply
    22/07/2015 at 21:13

    Ahoj Jiříku,

    cíl stanovený pro Páju jste zdolali…….“ISTANBUL“…….. Gratulujeme. Pájovi posíláme pozdrav, pokud se bude vracet domů do Čech, rádi ho tu uvítáme, ať dá o sobě vědět. Tobě pak přejeme do další cesty mnoho síly a mnoho krásných zážitků, které si v sobě rád uchováš. Těšíme se na každou zprávu, která od Tebe přijde. Moc zdravím a posílám pusu. Jsme s Tebou každý den. Opatruj se. Pa máma

  3. Klára-Reply
    24/07/2015 at 09:31

    Ahoj Ferdo,
    tééééda neskutečný, už jsi na moři… uteklo to jak ta voda:-) teda alespoň mi příde, že jsem nedávno stála na náplavce a mávala……teď to teprv začne co. Koukej o sobě dávat vědět jak jen to půjde, teď se o Tebe začneme bát….myslíme na Tebe, drž se ( v kajaku:-) !!!

  4. majda-Reply
    24/07/2015 at 22:12

    Čau Ferďásku, zdravím z vedrovatého Slaného !!!! Sledujeme tě a vzpomínáme, každý ráno otvírám ledničku a mrkám na tvůj magnet…
    V srpnu jedeme do Wild Kaiseru, vzpomínám a moc ráda…, byla to tehdy taky pro mne velká výzva a jistě i pro tebe, abys mi tu cestu pomohl zvládnout. Posílám pozitivní energii, drž se, užívej si to, hlavně žádný zranění!!!! Máme tě rádi. Majda

Napsat komentář: mamča Zrušit odpověď na komentář