Sedím u počítače a prohlížím si inzeráty starších kajaků. Chci si pořídit nějaký kajak na trénování. To proto, že domluvené lodě na naší cestu nám výrobce i přes mnohaměsíční slibování nakonec nedodal. A tak se musíme poohlédnout po jiném výrobci. Tentokrát však již…

…mimo území České Republiky. No co se dá dělat 🙁

Je tomu půl roku, co jsem se naposledy díval po kajacích ve Švýcarsku. K mému potěšení nacházím novou seakayakovou školu HIGHTIDE a dokonce nedaleko. To je úžasné, říkám si a aby má radost pokračovala, tak zrovna vyprodávají lodě a nabízejí účast na zájezdu na moře. No vida, že by loď a trénink na moři v Itálii? Okamžitě si domlouvám schůzku.

Dave

Setkání s majitelem školy a zároveň i instruktorem jménem Dave Storey bylo hned od počátku plné pozitivní energie. Dave pochází z Anglie, a protože je mi známo že kajakáři z Anglie patří k těm nejzkušenějším na světě, jsem si jist, že se od něho budu moci mnohému naučit.

S radostí mi ukázal všechny lodě a já ho seznámil s naším plánem na obeplutí Evropy v kayaku. Neskrývá nadšení z mého zájmu připojit se k jeho zájezdu do Itálie, abych tam nabral nové zkušenosti přímo na moři. Nabízí mi poslední volné místo (z jeho nadšení mám dojem, že by mi to poslední místo na zájezdu vytvořil nehledě na míru obsazenosti).

Také mě seznamuje se záchranným kurzem, který bude probíhat následující víkend na Curyšském jezeře a doporučuje mi účast jako průpravu na moře. Ovšem poté se omlouvá, že má ještě práci a musí odjet. Než odešel, ukázal na lodě a řekl, ať si vyberu jakou chci a jdu si zapádlovat. Jen se slovy: „Chceš ještě něco půjčit? Až odpádluješ, tak sem tu loď vrať, nechám ti odemčeno“ a odjel (podotýkám, že to bylo po pěti minutách našeho setkání a vše mi půjčil zcela zdarma).

Jak jsem již psal, kurz záchrany se odehrával na Curyšském jezeře. Na toto místo jsem se už dlouho chystal nejen kvůli pádlovaní, ale také podívat se na podmínky pro potápění. V okolí Curyšského jezera se vyskytuje velmi úspěšná freedivingová komunita a není tomu tak dlouho, co právě zde padnul švýcarský rekord v této disciplíně, okolo 70 m. Úplně mě mrazí, při pomyšlení, jaká tma a zima v takové hloubce je. Zvláště když jsem si osobně vyzkoušel, že někdy zde světlo nepronikne hlouběji než do 20 m.

zachrana

Každopádně, nácvik nejrůznějších technik záchrany, simulace možných nehod a jejich řešení ve skupině či jako jednotlivec, bylo velkým přínosem. Jedna z posledních technik (částečně dobrovolná) spočívala v otočení převrácené lodi tzv. eskymáckým obratem. Tato technika se uplatňuje tehdy, když se ocitnete i s lodí dnem vzhůru a umožňuje návrat nad hladinu bez nutnosti opustit loď. Na tuto část jsem se těšil nejvíce, i když se jednalo pouze o seznámení s technikou provedení. Přesto jsem se rozhodl, že si odsud odvezu svůj první eskymácký obrat.

Již dříve jsem slyšel o teorii, která tvrdí, že člověk muže intuitivně svůj první obrat zvládnout za několik minut. Když se mu to ale nepodaří, tak ho bude pravděpodobně čekat mnoho a mnoho hodin trénování. Dave mi sice tvrdil, že nikdy nikoho osobně neviděl zvládnout úspěšně celý obrat bez dlouhého tréninku, avšak to mi odhodlání nesebralo.

Pozorně poslouchám jeho teoretický výklad a snažím se zapamatovat každý pohyb, který demonstrativně předvádí nad hladinou. Vypadá to snadně, a to i tehdy, když celý obrat ukázkově předvádí.

Tak a je to tady, přišla má chvíle. Nadechuji se a začínám se vyklánět z těžiště, abych se v momentě ocitl visící pod lodí hlavou dolu. Dobře jsem se rozdýchal, a tak vím, že mám několik minut času a mohu se v klidu soustředit na správné provedení. Mám zavřené oči a snažím se vybavit si každý pohyb, co jsem viděl nad hladinou. Ale je to těžší než jsem čekal. Vše je vzhůru nohama a zrcadlová orientace vše komplikuje.

Najednou si nejsem jistý, zda pádlo vpravo či vlevo. Nakonec vybírám levou stranu a pokouším se o akci, ale každý můj pokus končí dříve než vůbec začne. Pomalu mi dochází dech, a tak zkouším, co se dá. Párkrát se mi podaří na moment vykouknout nad hladinu, ale vše je tak náhodné a rychlé, že se ani nestíhám nedechnout. Začíná to celé trvat příliš dlouho a je třeba začít jednat. Nahmatávám uvolňovací popruh a soukám se z lodi ven. Tento pokus se nezdařil.

eskymo

Ovšem nevzdávám to a po nasoukání se zpět do lodi dostávám nové instrukce a rady. Tentokrát je to již o poznání lepší. Být hlavou dolů mě již nezaskočilo, a tak neztrácím čas a rovnám pádlo podél lodi. Opisuji půlkruh a v ten pravý moment zabírám. Funguje to, ale zabral jsem málo a hned se vrátil zpět pod vodu. Opět rovnám pádlo a napodruhé do toho dávám veškerou sílu. Paráda! Vystřelil jsem z vody jako tažný losos.

Ovšem nedomyslel jsem, jak zabrzdím. Přetočen mířím zpět pod hladinu na opačné straně lodi. S tímto zanořením na opačnou stranu jsem nepočítal, a tak se snažím rychle zorientovat. Zakrátko však nahmatávám znovu uvolňovací popruh a soukám se z lodi.

Do třetice se připravuji důkladně na všechny možné varianty. Už mě nerozhodí, být hlavou dolů ani změna strany zanoření. Rovnám pádlo a začínám hezky zlehka. S každým pokusem přidávám o něco více síly. Když se podařilo najít ten správný poměr vložené energie, zastavuji obrat na hladině. Hurá! Jsem venku z vody!

Je to úžasný pocit. Samou radostí se vrhám opět pod hladinu, abych si to ještě jednou zopakoval. Ovšem po pár nezdařených pokusech se opět soukám z lodi ven. Co se dá dělat. Jedno malé vítězství mi stačí a vyčerpaný plavu zpět ke břehu. Sice se mi to podařilo otočit pouze jednou, ale i tak dostávám upřímnou gratulaci se slovy: „Jsi první koho jsem to viděl otočit za pár minut“.

Ta slova hřejí u srdce, i když jsem celý promáčený a zmrzlý. Teď už jen zapracovat na správné technice.

Děkuji Dave za skvělé instrukce.

uprava WB

Zanechat komentář